[zamítnuto] Wulfred - Unikátní Morf / Přeměna ( spell )
4 posters
Arathor RP :: Roleplaying :: Žádosti o unikátky :: Uzavřené
Strana 1 z 1
[zamítnuto] Wulfred - Unikátní Morf / Přeměna ( spell )
1. Nick postavy : Wulfred
2.Na postavu bych chtěl , pokud by bylo možno kouzlo/morf , aby se přeměnila na Worgena pokud možno nový model ( ten co je jako rasa už od datadisku Cataclysm ) , mohl by být i ten starý skin vlkodlaka - worgena z WoTLK / Vanily
3. Z důvodu momentálně slabého internetového připojení jsem nemohl najet na google search , kdyžtak dopíšu pod žádost
4. Jedna unikátka za trpaslíka Olafa - Bouře
5. Příběh :
Jednoho mračného bouřlivého dne se Wulfred T. Coalson , již dosluhující voják čekající na předčasnou penzi , rozhodl povyprávět nováčkům nějaký ten příběh ze svého mládí . Samozřejmě po službě se rozhodl jít svůj odchod náležitě oslavit s přáteli , náležitě ustrojen a učesán jak se na vojáka patří přišel do oné hospůdky v Katedrální čtvrti ve městě Gilneas . Jeho přátelé tam na něj čekali , spolu s rodinami a spoustou dalších příbuzných , nechyběli ani noví rekruti . Byl tam zkrátka ten pro koho tenhle postarší , po alkoholu zavánějící ale přesto vždy sličný ,,dědula´´ něco znamenal . Pili , jedli , bavili se a jezdili na prasatech..( to až když šli ženy s děti spát ) . Při jedné chvilce relativního klidu , až na pár vyjících ožralů a žvanících kvočen , se tedy Wulfgar rozhodl povyprávět malým dětem a těm novým špenátům jeden zvláštní ale ne tak úplně obvyklý příběh…
,, Posaďte se tady ´´ řekl Wulfred a ukázal na koberec před velkým kamenným krbem , myslel tím děti protože nováčci seděli kolem na židlích a ještě pořád chlastali . On sám si sedl do největšího křesla do ohně a hluboko do něj zabořil svůj zadek , lokty si opřel o sesli tam kde přecházela opěradla v opěrátko a nasadil si svůj monokl na čtení , ikdyž u sebe knihu neměl , následně řekl : ,, jestli už jste připraveni můžeme začít , ´´ Děti mu odkývaly jedno po druhém a od rekrutů se ozvalo né zrovna radostně : ,, Jasně ´´ . ,, Tak tedy , každý rok , o temné mračné a bouřlivé noci , kdy nejen zvířata , ale i medvědi a jiné velké šelmy zalézají do brlohů , lidé s křikem utíkají z lesa , vystoupí se smrákáním na oblohu temně rudě zářící Krvavý měsíc . ´´ Pár starších mužů ztichlo , protože oni věděli co za takových děsivých nocí přichází . ,, Jedné takové noci ´´ , pokračoval dál Wulfred , pohroužen do hlubokého křesla , ,, jsem s mými kamarády dostal rozkaz hlídkovat nedaleko zámku Stínový Dráp . ´´ Dost mužů si odfrklo když slyšelo tento název a potichu mezi sebou zašustili pár kleteb na jeho obyvatele . ,, Vyrazili jsme brzo ráno v počtu asi třinácti mužů , i s kapitánem Rogerem . Cesta byla klidná a divoká zvěř taky moc problémy nedělala , takže jsme mohli jít volnější chůzí a na chvíli přestat předstírat nadšení z této výpravy za účelem hlídání syslících baronů , kteří se hamižně báli o jejich nakradený majetek . Mysleli jsem si že s větší dekret s takovou pitomostí snad ani nemohli králi poslat , ale ona to zas taková pitomost nebyla . ´´ Wulfred dodal ponuře . ,, Nicméně k večeru , když jsme dorazili na místo jsme se ocitli v docela jiném prostředí než jaké jsme viděli za slunného odpoledne . Když jsme dorazili do kotliny pod zámkem , otevřela se nám ponurá krajina , plná divných zvuků a pomalu se snášející děsivě šedé a husté mlhy . Po utáboření a pár hlídkách se většina z nás odebrala na kutě , a já jsem spolu s pěti muži strážil vchod do rokle , za nějaký čas , když se tma usadila , mlha vám byla po stehna a z lesa se ozývalo houkání sov jsme uviděli onen měsíc . Nejdříve zářil tak jakoby dušeně , přes všechny ty mraky , ale jakoby kouzelně se rozestoupili a on se nám ukázal , ve své sytě rudé kráse . Na ten pohled nikdy nezapomenu , a na to co přišlo po něm také ne . ´´ Pár dětí se zhrozilo a nějací špenáti přestali konečne mluvit . ,, Nikdo z ní nespustil oči , dokud jsme neslyšeli ten bezbožný ryk , jakoby umírající zvíře volalo o pomoc před smrtí . Najednou bylo ticho a tak jsme vyšli z údolí to prověřit . Nemuseli jsme jít daleko a narazili jsme na nevýslovně ohavnou scénu . Před námi se rozprostíral kůň , asi ze zámeckých stájí , rozpárán na malinké kousky , jeho vnitřnosti se váleli všude kolem a celé to bylo v kaluži krve . Nikdo nehlesl ani hlásku , protože jsme věděli , že něco nás sleduje , a to něco nedojedlo… ´´ Při těchto slovech se pár matek odebralo i se svými dětmi odebralo nahoru do patra aby je uložily ke spánku . V téhle části už celý lokál mlčel . ,, Když se jsme si uvědomili že nás něco pozoruje , zahřmělo , a už v takové tmě a mlze nebylo nic vidět . Pak blesk ozářil skalku před tou zdechlinou a všem nám srdce spadlo do kalhot…( pauza ) . Na skalce stálo obrovské monstrum , jako z těch nejhorších nočních můr . Obrovské zuby , drápy dlouhé jako nože , a celé jakoby tělo vlka a člověka mělo pokryté krví toho koně co ležel na zemi.. Nejhorší na tom ale byly ty duši spalující oči , stejně rudé jako luna která na nás zlověstně svítila na obloze . Všichni jsme tasili , a snažili se bránit proti té stvůře , ale ona měla už vybraný cíl . Mě . ´´ Při těch slovech pár lidí v hospodě hlasitě polklo a ten kdo mohl se napil z číše , nikdo ani nehlesl . ,, Příšera skočila s obrovskou mrštností a mě proběhl život před očima , když dopadla , začala mi drásat zbroj a projít přes můj ocelový nákrčník na můj krk . Snažil jsem se ji sundat , ale poškrábala mě jak mohla . Společné síly mích chrabrých spolubojovníků ji pak dostali z mé blízkosti a nakonec jsme ji s potížemi ale přesto zdolali . Když jí Frederick zasadil poslední ránu do týla ostrou Ranní Hvězdou , padla k zemi bez života a její rudé oči , stejně jako měsíc zhasly.. Bylo k ránu , a tábor se nejspíš už probudil , protože za námi přichvátal kapitán a vstřelil obludě do lebky postříbřenou šipku , řekl : Chlapci na tohle si dávejte pozor , teď to spalte a vraťte se do tábora na hlášení . ´´ Jakmile jsme pohřbili koně , spolubojovníci našli pár klacků a postavili hranici , na kterou příšeru hodili , pro úplné bezpečí jí ještě odřezali hlavu . Poslal jsem je pryč že se o to postarám . Když odešli odkryl jsem tělo příšery zahrabané pod klacky a kupou suché trávy a spatřil normální lidský obličej… Byl to účetní Lorda Godfreye . S hrůzou jsem to zahrabal a pak zapálil , odříkal jsem modlitbu ke světlu a vracel se do tábora se třemi škrábanci na hrudi … ´´ Wulfred se zvedne a nasadí si čepku a pláštík . Všichni strnutě mlčí a pozorují ho jak jde ke dveřím hospody , u nich se ale zastavil a povídá : ,, A ještě jednu věc jsem zapomněl říci : O této noci se právě taková monstra snaží rozšířit jejich řady , proto si dávejte pozor . Protože taková noc dnes je . A ta monstra která v lidské podobě mají rozum nechají svým blízkým vzkaz , kolik že obětí se jim dnes poddá tak , že na kus pergamenu udělají tolik rudých kruhů kolik jich předpokládaně , ikdyž nemyšleně usmrtí... ´´ S těmi slovy za sebou zabouchnu dveře hospody ., bez rozloučení , což bylo všem divné . Vzápětí se ozvaly zvony katedrály , odbíjející půlnoc a děti a noví rekruti vyběhli k oknům aby se podívali , jestli Wulfred mluvil pravdu , a opravdu , na obloze se zjevil měsíc rudý jako krev . V tom se rozlétly dveře hospody a dovnitř vkročil mladý Coalsnovic John a nahlas se zeptal : ,, Neviděl tu někdo strýce ?´´ Hledal očima po hospodě a hostech . ,, Nenechal tu něco než odešel ? ´´ zeptal se ještě. V tom zahřmělo a barman , čistíce korbel piva povídá ponuře : ,, Jo mladej , včera ti sem byl něco uložit ´´ Na to vytáhl srolovaný pergamen a podal ho mladému Coalsonovi , ten ho rozmotal a zbledl jako mrtvola . Hosté to jen s děsivým výrazem pozorovali. Mladík se na to rozběhl ze dveří , kamsy do tmy . Papír , který dopadl na zem , byl ze strany na kterou se píše úplně rudý……
2.Na postavu bych chtěl , pokud by bylo možno kouzlo/morf , aby se přeměnila na Worgena pokud možno nový model ( ten co je jako rasa už od datadisku Cataclysm ) , mohl by být i ten starý skin vlkodlaka - worgena z WoTLK / Vanily
3. Z důvodu momentálně slabého internetového připojení jsem nemohl najet na google search , kdyžtak dopíšu pod žádost
4. Jedna unikátka za trpaslíka Olafa - Bouře
5. Příběh :
Jednoho mračného bouřlivého dne se Wulfred T. Coalson , již dosluhující voják čekající na předčasnou penzi , rozhodl povyprávět nováčkům nějaký ten příběh ze svého mládí . Samozřejmě po službě se rozhodl jít svůj odchod náležitě oslavit s přáteli , náležitě ustrojen a učesán jak se na vojáka patří přišel do oné hospůdky v Katedrální čtvrti ve městě Gilneas . Jeho přátelé tam na něj čekali , spolu s rodinami a spoustou dalších příbuzných , nechyběli ani noví rekruti . Byl tam zkrátka ten pro koho tenhle postarší , po alkoholu zavánějící ale přesto vždy sličný ,,dědula´´ něco znamenal . Pili , jedli , bavili se a jezdili na prasatech..( to až když šli ženy s děti spát ) . Při jedné chvilce relativního klidu , až na pár vyjících ožralů a žvanících kvočen , se tedy Wulfgar rozhodl povyprávět malým dětem a těm novým špenátům jeden zvláštní ale ne tak úplně obvyklý příběh…
,, Posaďte se tady ´´ řekl Wulfred a ukázal na koberec před velkým kamenným krbem , myslel tím děti protože nováčci seděli kolem na židlích a ještě pořád chlastali . On sám si sedl do největšího křesla do ohně a hluboko do něj zabořil svůj zadek , lokty si opřel o sesli tam kde přecházela opěradla v opěrátko a nasadil si svůj monokl na čtení , ikdyž u sebe knihu neměl , následně řekl : ,, jestli už jste připraveni můžeme začít , ´´ Děti mu odkývaly jedno po druhém a od rekrutů se ozvalo né zrovna radostně : ,, Jasně ´´ . ,, Tak tedy , každý rok , o temné mračné a bouřlivé noci , kdy nejen zvířata , ale i medvědi a jiné velké šelmy zalézají do brlohů , lidé s křikem utíkají z lesa , vystoupí se smrákáním na oblohu temně rudě zářící Krvavý měsíc . ´´ Pár starších mužů ztichlo , protože oni věděli co za takových děsivých nocí přichází . ,, Jedné takové noci ´´ , pokračoval dál Wulfred , pohroužen do hlubokého křesla , ,, jsem s mými kamarády dostal rozkaz hlídkovat nedaleko zámku Stínový Dráp . ´´ Dost mužů si odfrklo když slyšelo tento název a potichu mezi sebou zašustili pár kleteb na jeho obyvatele . ,, Vyrazili jsme brzo ráno v počtu asi třinácti mužů , i s kapitánem Rogerem . Cesta byla klidná a divoká zvěř taky moc problémy nedělala , takže jsme mohli jít volnější chůzí a na chvíli přestat předstírat nadšení z této výpravy za účelem hlídání syslících baronů , kteří se hamižně báli o jejich nakradený majetek . Mysleli jsem si že s větší dekret s takovou pitomostí snad ani nemohli králi poslat , ale ona to zas taková pitomost nebyla . ´´ Wulfred dodal ponuře . ,, Nicméně k večeru , když jsme dorazili na místo jsme se ocitli v docela jiném prostředí než jaké jsme viděli za slunného odpoledne . Když jsme dorazili do kotliny pod zámkem , otevřela se nám ponurá krajina , plná divných zvuků a pomalu se snášející děsivě šedé a husté mlhy . Po utáboření a pár hlídkách se většina z nás odebrala na kutě , a já jsem spolu s pěti muži strážil vchod do rokle , za nějaký čas , když se tma usadila , mlha vám byla po stehna a z lesa se ozývalo houkání sov jsme uviděli onen měsíc . Nejdříve zářil tak jakoby dušeně , přes všechny ty mraky , ale jakoby kouzelně se rozestoupili a on se nám ukázal , ve své sytě rudé kráse . Na ten pohled nikdy nezapomenu , a na to co přišlo po něm také ne . ´´ Pár dětí se zhrozilo a nějací špenáti přestali konečne mluvit . ,, Nikdo z ní nespustil oči , dokud jsme neslyšeli ten bezbožný ryk , jakoby umírající zvíře volalo o pomoc před smrtí . Najednou bylo ticho a tak jsme vyšli z údolí to prověřit . Nemuseli jsme jít daleko a narazili jsme na nevýslovně ohavnou scénu . Před námi se rozprostíral kůň , asi ze zámeckých stájí , rozpárán na malinké kousky , jeho vnitřnosti se váleli všude kolem a celé to bylo v kaluži krve . Nikdo nehlesl ani hlásku , protože jsme věděli , že něco nás sleduje , a to něco nedojedlo… ´´ Při těchto slovech se pár matek odebralo i se svými dětmi odebralo nahoru do patra aby je uložily ke spánku . V téhle části už celý lokál mlčel . ,, Když se jsme si uvědomili že nás něco pozoruje , zahřmělo , a už v takové tmě a mlze nebylo nic vidět . Pak blesk ozářil skalku před tou zdechlinou a všem nám srdce spadlo do kalhot…( pauza ) . Na skalce stálo obrovské monstrum , jako z těch nejhorších nočních můr . Obrovské zuby , drápy dlouhé jako nože , a celé jakoby tělo vlka a člověka mělo pokryté krví toho koně co ležel na zemi.. Nejhorší na tom ale byly ty duši spalující oči , stejně rudé jako luna která na nás zlověstně svítila na obloze . Všichni jsme tasili , a snažili se bránit proti té stvůře , ale ona měla už vybraný cíl . Mě . ´´ Při těch slovech pár lidí v hospodě hlasitě polklo a ten kdo mohl se napil z číše , nikdo ani nehlesl . ,, Příšera skočila s obrovskou mrštností a mě proběhl život před očima , když dopadla , začala mi drásat zbroj a projít přes můj ocelový nákrčník na můj krk . Snažil jsem se ji sundat , ale poškrábala mě jak mohla . Společné síly mích chrabrých spolubojovníků ji pak dostali z mé blízkosti a nakonec jsme ji s potížemi ale přesto zdolali . Když jí Frederick zasadil poslední ránu do týla ostrou Ranní Hvězdou , padla k zemi bez života a její rudé oči , stejně jako měsíc zhasly.. Bylo k ránu , a tábor se nejspíš už probudil , protože za námi přichvátal kapitán a vstřelil obludě do lebky postříbřenou šipku , řekl : Chlapci na tohle si dávejte pozor , teď to spalte a vraťte se do tábora na hlášení . ´´ Jakmile jsme pohřbili koně , spolubojovníci našli pár klacků a postavili hranici , na kterou příšeru hodili , pro úplné bezpečí jí ještě odřezali hlavu . Poslal jsem je pryč že se o to postarám . Když odešli odkryl jsem tělo příšery zahrabané pod klacky a kupou suché trávy a spatřil normální lidský obličej… Byl to účetní Lorda Godfreye . S hrůzou jsem to zahrabal a pak zapálil , odříkal jsem modlitbu ke světlu a vracel se do tábora se třemi škrábanci na hrudi … ´´ Wulfred se zvedne a nasadí si čepku a pláštík . Všichni strnutě mlčí a pozorují ho jak jde ke dveřím hospody , u nich se ale zastavil a povídá : ,, A ještě jednu věc jsem zapomněl říci : O této noci se právě taková monstra snaží rozšířit jejich řady , proto si dávejte pozor . Protože taková noc dnes je . A ta monstra která v lidské podobě mají rozum nechají svým blízkým vzkaz , kolik že obětí se jim dnes poddá tak , že na kus pergamenu udělají tolik rudých kruhů kolik jich předpokládaně , ikdyž nemyšleně usmrtí... ´´ S těmi slovy za sebou zabouchnu dveře hospody ., bez rozloučení , což bylo všem divné . Vzápětí se ozvaly zvony katedrály , odbíjející půlnoc a děti a noví rekruti vyběhli k oknům aby se podívali , jestli Wulfred mluvil pravdu , a opravdu , na obloze se zjevil měsíc rudý jako krev . V tom se rozlétly dveře hospody a dovnitř vkročil mladý Coalsnovic John a nahlas se zeptal : ,, Neviděl tu někdo strýce ?´´ Hledal očima po hospodě a hostech . ,, Nenechal tu něco než odešel ? ´´ zeptal se ještě. V tom zahřmělo a barman , čistíce korbel piva povídá ponuře : ,, Jo mladej , včera ti sem byl něco uložit ´´ Na to vytáhl srolovaný pergamen a podal ho mladému Coalsonovi , ten ho rozmotal a zbledl jako mrtvola . Hosté to jen s děsivým výrazem pozorovali. Mladík se na to rozběhl ze dveří , kamsy do tmy . Papír , který dopadl na zem , byl ze strany na kterou se píše úplně rudý……
Kámen- Nováček
- Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 20. 02. 15
Age : 24
Postavy : Olaf Rudovous , Dumond Pier , Vaid Starfall
Re: [zamítnuto] Wulfred - Unikátní Morf / Přeměna ( spell )
Znovu to vychrlím dřív, než někdo z týmu (ušetří ti to čas). Smršť toho textu výš, překopej (ani s přimhouřeným okem se to nedá číst). Podívej se, jak se tvoří odstavce a oprav interpunkci. Je to důležité, aby Ten kdož to schvaluje věděl, že máš o unikát skutečně zájem. V neposlední řadě, máte zákaz používání barvení názvů vláken. To k tomu technickému. Pravidla.
A když už jsem to zacpal třemi řádky, oženu se i za tvým Rp, které na mě absolutně neudělalo dojem a při pomyšlení na to, že žádáš o poměrně "radikální?" předmět žádosti - Worgena, což je dost složitá rasa, mi naskakuje husí kůže. Ale už s tebou nehraju, proto to by ti měli říct spoluhráči, jestli na tohle máš a v první řadě Tým.
Mnoho štěstí.
A když už jsem to zacpal třemi řádky, oženu se i za tvým Rp, které na mě absolutně neudělalo dojem a při pomyšlení na to, že žádáš o poměrně "radikální?" předmět žádosti - Worgena, což je dost složitá rasa, mi naskakuje husí kůže. Ale už s tebou nehraju, proto to by ti měli říct spoluhráči, jestli na tohle máš a v první řadě Tým.
Mnoho štěstí.
Tattoo- Moderátor
- Poèet pøíspìvkù : 301
Join date : 27. 09. 13
Postavy : - Tharg, Wor'gash
Re: [zamítnuto] Wulfred - Unikátní Morf / Přeměna ( spell )
Je mi líto. Worgeny tu nechceme. Zamítá se.
Ardaren- Administrátor
- Poèet pøíspìvkù : 325
Join date : 10. 09. 13
Age : 31
Postavy : Já nějaké mám?
Similar topics
» [schváleno] Amy - žádost o unikátní dýku
» Dralogg - unikátní postava - schváleno
» [zamítnuto] Jezdecký vlk
» [zamítnuto] Kyara - Jelení fez
» [zamítnuto] Dreyna - tváře
» Dralogg - unikátní postava - schváleno
» [zamítnuto] Jezdecký vlk
» [zamítnuto] Kyara - Jelení fez
» [zamítnuto] Dreyna - tváře
Arathor RP :: Roleplaying :: Žádosti o unikátky :: Uzavřené
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
|
|