Slovník námořníka

Tak. Tento topic zakládám na základě včerejšího eventu, který byl místy dost komický. (jako když mi po rozkazu byl vrácen dotaz, co jsou to vlastně "ráhny", a to od hráče, který evidentně už piráta nějaký ten čas rpí.

Tedy, vybral jsem pár věcí, který by bylo asi fajn vědět, pár zajímavostí, a tak dále. Rozhodně to není všechno, časem se téma určitě dočká rozšíření, nejen o pojmy lodního vybavení,  ale i navigaci a její terminologii, a podobně.

Tedy začněme:

Kýl: základ lodi, to, co jí drží pohromadě. Je to mohutný trám nebo trámy pospojované dohromady, zhotovené z nejkvalitnějšího dřeva; leží na samotném spodku lodi.

Stěžeň: u plachetnice dlouhý vertikální stožár, na kterém jsou zavěšeny ráhna a plachty. Původně stěžeň tvořil vždy jeden celý kmen. Velikost lodí se zvětšovala a tak později se jeden stěžeň vyráběl až ze tří kmenů. Vyšší část stěžně se nazývá čnělka. Stěžeň je na lodi často stabilizován soustavou lan

Názvy stěžňů:
Přední stěžeň – první stěžeň, nebo stěžeň před hlavním stěžněm.
Hlavní stěžeň – nejdelší stěžeň, obvykle se nachází blízko středu lodi.
Křížový stěžeň, bezan – třetí stěžeň, nebo stěžeň bezprostředně za hlavním stěžněm. Obvykle je kratší než přední stěžeň.
Bonaventura – čtvrtý stěžeň na karavelách, karakách a galeonách

Ráhno: tyč, připevněná pohyblivě ke stěžni, která slouží k upevnění plachty.
Typy:
Podélné ráhno (ke stěžni upevněno uprostřed, obvyklá poloha v ose lodi)
Příčné ráhno (ke stěžni upevněno uprostřed, obvyklá poloha kolmo na osu lodi)
Vratiráhno (ke stěžni upevněno jedním koncem, nese shora vratiplachtu nebo latinskou plachtu)
Vratipeň (ke stěžni upevněno jedním koncem, drží dolní část vratiplachty)

Vraní hnízdo (hantýrka): nevyšší místo lodi – většinou koš na stěžni

Plachty:
K těm je toho trochu víc, a asi nemá smysl uvádět vše. Pro základní orientaci postačí toto:
http://sk.wikipedia.org/wiki/Oplachtenie


Beran: plechy obrněné prodloužení kýlu na přídi v úrovni hladiny, slouží k taranování

Vodní kotva: velký pytel, tzv. sak, uvázaný na silném laně a hozený do vody. Lodi na širém moři umožňoval v bouři zpomalovat rychlost, kterou ji vítr hnal; používání známo až někdy v pozdním středověku

Vodní pumpa: zařízení na odčerpávání prosakující vody z trupu lodi (cca od 15. stol)

Doutnák: zápalná šňůra (taky někdo nevěděl, co to je, tak to sem dávám)  - mimochodem, nutně se nepoužívaly roznětky tak, jak to znáte z westernů. Z děla nekoukal žádný knot, pouze v něm vyla díra, která zprostředkovávala přístup ke střelnému prachu. K odpálení pak sloužila tyč, ve které byl umístěn právě pomalu hořící doutnák. To se přiložilo k díře a prach se zažehl.

Děla:
V 17. století se ustálilo několik nejpoužívanějších typů:
36 liber – umísťována na spodní dělostřeleckou palubu
20-24 liber – horní dělostřelecká paluba
9-4 libry – nástavby, sloužila především k likvidaci živé síly protivníka při boji zblízka.
Zadovky a falkonety ráže okolo 5 cm a 0,5 libry Účinný dostřel byl asi 500 m a posádka lodi byla schopná obsluhovat děla pouze na jednom boku. V polovině 17. století se poprvé objevuje pojem řadová loď. Označuje loď, jejíž hlavní použití je v boji v lineárním útvaru, kdy obě loďstva jsou seřazená v linii a vzájemně se ostřelují.
Ke konci 17. století se stalo nejpoužívanějším těžkým dělem dělo 42-liberní. Časem se ale ukázalo jako málo účinné a bylo vystřídáno dělem 32-liberním. V 18. století se dále používala 24, 18, 9, a 6 liberní děla. Objevuje se krátké dělo, tzv. carronáda, vyráběné firmou Caron Iron ve Skotsku, mělo velkou ráži ( až 68 liber), ale nízkou úsťovou rychlost, a tak se hodila pouze k boji nablízko.


Skasat plachty: označení pro úplné sbalení plachet - v případě jedné plachty to znamenalo stáhnout prostě ráhno dolů a dát pryč celou plachtu, na větší lodi s více plachtami se většinou plachty jen vykasaly nahoru k ráhnům a přivázaly k nim

Podkasat plachty: označení pro zmenšení plochy plachet při silném větru nebo potřebě menší rychlosti

Rychlost lodi: ve středověku se měřila počtem uzlíků, které prošly rukama měřícího za stanovený čas; byly uvázané na provázku připevněném k prknu a hozeném do moře. Uzlíky byly v takové vzdálenosti, aby výsledek udával rychlost lodě v námořních mílích

Námořní míle: měrná jednotka používaná od středověku, 1852 m. Vzhledem ke způsobu měření se rychlost lodí udávala v uzlích (nám.mil/hodinu)

křižování: plavba pod plachtami částečně proti směru větru; velmi obtížné se čtvercovými plachtami, latinské jsou na to vhodnější; s vývojem lepšího oplachtění se úhel plavby proti směru větru pod plachtami neustále snižoval; oplachtění ve středověku křižování v podstatě neumožňovalo

Taranování: útok beranem vlastní lodi do trupu lodi nepřátelské (kdo hrál Black flag ví, co a jak ^_^ )

Zahákování: manévr známý z pirátských filmů byl v lodních bitvách středověku naprosto běžnou praxí - po zahákování nepřátelské lodi následovala abordáž a boj o kontrolu nad oběma plavidly

Abordáž: přímý útok vojáků na palubu nepřátelské lodi

Protáhnutí pod kýlem: středověký trest za neposlušnost, námořník byl hozen do vody, většinou před příď pohybující se lodi, a potom na zádi vytažen - pokud ovšem přežil a vyplaval, neboť v té době neuměla drtivá většina (evropských) námořníků plavat

Devítiocasá kočka nebo jen Kočka: důtky čili bič s několika řemínky, určený k tělesným trestům

Jolly Roger: pirátská vlajka s lebkou se zkříženými hnáty

Černá známka: znamení smrti, prokletého muže, nebo kapitána, kterého mužstvo sesadilo



TO BE CONTINUED ...  . .   .

Moc ti děkuji, ulehčil jsi nám práci.